Potřebujeme vítězství a pak začne renovace. S architekty z Ukrajiny o stavbách, městech a o tom, co jim hrozí
V Bourání jsme si tentokrát povídali s architekty z Ukrajiny – o nových stavbách, věžácích, interiérech a městech. A taky o tom, jak se budou obnovovat po válce. Volodymyr Voievodin a Vasyl Nikolyshyn vystudovali architekturu v Praze, po válce se ale chtějí vrátit domů a pomoct.
Jaká je ukrajinská architektura? V posledních letech o ní bylo víc slyšet. Volodymyr a Vasyl mluví o trendu propojování tradice a moderního stavění. „Dřív se dělaly tradiční chaty, kde se hlína našlapávala na zeď. Říká se tomu mazanka,“ vysvětluje Volodymyr. Dnes starou techniku používá třeba architekt Sergej Mahno.
Dostali jsme se ale i k dalším studiím, která stojí za pozornost. Jeden z nejznámějších architektů Ukrajiny Oleg Drozdov oponoval Vasylovi diplomovou práci. Dnes narychlo přestavuje školu ve Lvově na ubytování pro uprchlíky. Oba architekti dále doporučují i ateliéry Replusbureau, Yakusha, Balbek Bureau a další.
Řeč přišla samozřejmě i na ukrajinská města. Jak to, že se v Kyjevě staví tolik výškových domů? A proč je to město pro auta? A z jakého důvodu ve Lvově staví nové domy tak, aby vypadaly co nejvíc jako staré? Podle Vasyla se vztah Ukrajinců k jejich městům mění: „Obyvatelstvo na Ukrajině se už kouká na město jako na něco, co mu patří,“ říká.
Tedy tak to aspoň bylo ještě před měsícem – teď je válka. Mnoho měst je rozstřílených, konflikt ničí životy i domy. Jak přežije architektura a památky? „Například Charkov, který se teď bombarduje, je významným centrem sovětského konstruktivismu,“ říká Volodymyr. „To zničení města je hrozné.“ Po válce má architekt v plánu vypravit se přímo tam. A co bude s ukrajinskou architekturou? „To je spíš otázka na ruskou armádu,“ vtipkuje Volodymyr smutně.
Poslechněte si celé Bourání o ukrajinských stavbách, městech a památkách s architekty Volodymyrem a Vasylem.
Více o tématu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
