Co je důležité pro dobrý byt? A co ho zabije? Se Schwestern o interiérech a sesterství
Spaní na patře ano či ne? Home office v obýváku? Sestry Monika Cihlářová a Iveta Šalamounová aka studio Schwestern navrhly úpravy ve více než třiceti bytech.
Monika je architektka, její sestra Iveta vystudovala design nábytku a spolu mají studio Schwestern. Věnují se hlavně rekonstrukcím městských bytů pro běžné rodiny. Toho jsme využili a zevrubně probrali to, co doma mít a nemít, kolik úložného prostoru je tak akorát a proč použít zrovna překližku. S ní totiž Schwestern vybavily většinu bytů.
Přehnaná multifunkčnost je na škodu. „Někdo chce mít v obýváku pracovnu, akvárko, velký stůl, kde se schází celá rodina a pohovku pro koukání na televizi. Je potřeba si uvědomit priority a nesnažit se do bytu nacpat všechno,“ říká Monika Cihlářová.
Od skříní jsme se dostaly k dětství. Iveta a Monika vyrostly tak trochu v truhlářské dílně – jejich tatínek totiž spoluvlastní nábytkářskou firmu. „První naše brigády byly, že jsme chodily kolíčkovat nábytek,“ vzpomíná Iveta Šalamounová. Nábytek se u nich doma nikdy nekupoval, ale vždycky vyráběl. Asi i proto v tom dnes pokračují a svým klientům navrhují většinu zařízení na míru. A vysvětlují výhody.
Kromě bytů navrhly Schwestern také řadu výstav. Ta poslední je výstava malířek sester Válových Cesta předurčená osudem, která je teď k vidění v Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře. Jak se navrhuje taková výstava? A jak se sestrám navrhovala výstava sester?
Řeč se logicky stočila i směrem k tématu sesterství. Sestry Válovy říkají, že si „absolutně nezávidí. My si taky nezávídíme,“ říkají o sobě Schwestern. Výhoda prý je, že toho zatím není co si závidět. „Nemáme zase takové příjmy,“ uzavírají Schwestern.
Schwestern Iveta Šalamounová a Monika Cihlářová o bytech, výstavách a sesterství.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
