Plast není špatný. Ale my ho zneužili, říká designér Jiří Pelcl

„Pojď do Prahy, vo*e, pojď na Umprumku!“ vzpomíná Jiří Pelcl, jak ho kdysi lákal kamarád z Brna do hlavního města. Měl za sebou střední školu a pracoval ve svém prvním zaměstnání – navrhoval, jak si mají lidé doma sestavit nábytkové stěny. „Chtěl jsem ale něco opravdu vytvářet,“ vzpomíná.

Nakonec skutečně odjel na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou do Prahy, studoval i v Londýně, pracoval jako designér, založil úspěšné studio Atelier Pelcl. Na VŠUP učil a byl i jejím rektorem.

12 fotografií

V Bourání mluvíme o tom, že se mu povedlo stát se známým i ve světě. S kolegy založili skupinu Atika a do normalizační Prahy za nimi jezdili novináři dívat se na východoevropskou postmodernu. Jak vypadala jejich tvorba a tehdejší Praha? A jaké tehdy bylo v obchodech zboží? „Produkty neměly žádnou energii a nevzbuzovaly žádné emoce. A ještě se nedaly sehnat. To už bylo trochu moc,“ vzpomíná designér.

Jiří Pelcl|foto:Michael Erhart, Český rozhlas

Pelcl dnes navrhuje produkty, hlavně nádobí a nábytek. Na výstavě je kolem sta jeho výrobků.  Asi nejvíc se prodalo jeho skleniček Vicenza – odhaduje, že kolem milionu. Navrhl taky sérii nádobí Bohemia Cobalt, která byla pokusem o nový život pro cibulák. Probrali jsme také to, jak vypadá dobrý hrnek, a řeč přišla i na plast. Jak ho vnímali v 70. letech a jak dnes? „Plast je odolný, lehký, není drahý, je to úžasný materiál. Ale my jsme ho zneužili,“ říká.

Jaké je to být designérem v době, kdy je všeho moc? „Samozřejmě, že designér je spoluviníkem situace, kdy máme záplavu věcí,“ říká Jiří Pelcl. Jak se s tím vypořádal? Které produkty by rád zlepšil? A co by vůbec nechtěl navrhovat? Vše se dozvíte v Bourání.